Astrid - Loki/OC - 16. kapitola

Dobré ráno, máme tady další kapitolu, jejíž překlad mě úplně nervově vyčerpal.. Naštěstí (aspoň pro mě) je kratší a ta příští už není opisování filmu, takže jupíííí :D ale stále jsem ve skluzu, takže jednorázovka se objeví spíš až příští tejden..nebo tejden potom, když budu bez wifi :D

Astrid běžela po zmrzlém povrchu. Mraziví obři byli všude a boj nebyla její specialita. Vysílala okolo sebe ničivé paprsky, ale zasáhla jenom jednoho. Ostatní si vedli mnohem lépe. Každý z nich zabil spoustu mrazivých obrů.

„Je jich tu moc!“ zakřičela Sif.

„Nenechte je se vás dotknout!“ zvolal Volstagg, když jeho ruka omrzla po styku s obrem. Astrid mu přispěchala na pomoc. Neviděla, jak Lokiho ruka zmodrala a poté se vrátila do normálu. Uzdravila Volstagga, jak jen mohla za odrážení dalších obrů.

„Musíme jít!“ zakřičel Fandral, když pomáhal Astrid.

„Tak si běžte!“ odvětil Thor. Skupina se shromáždila a běžela zpátky k Bifrostu. Thor zůstal a pokračoval v boji. Loki popadl Astrid za ruku a odrážel protivníky, kteří se hnali za nimi. Astrid bušelo srdce jako o závod, když běželi přes tříštící se ledovou zem. Pronásledovalo je obrovské zvíře a Thor nebyl nikde k vidění. Zrůda naštěstí spadla do jedné z mnoha trhlin, která je udělala v rozpadající se půdě. Fandral se zasmál, protože předpokládali, že je o ni postaráno. Jakmile dorazili k útesu, tak Volstagg zavolal na Heimdalla, aby otevřel most. Thor se k nim přidal právě včas, když se příšera vyškrábala zpět na útes. Astrid vyjekla a Loki stiskl její ruku pevněji. Obrovské stvoření před nimi zařvalo a Thor proletěl jeho lebkou, čímž ho efektivně zabil. Když přistál, tak se otočil se samolibým úsměvem, jaký ovšem hned zmizel, jakmile uviděl, kolik mrazivých obrů se kolem nich seběhlo.  Byli v přesile. Jestli se mají udržet naživu, potřebují zázrak.

A v tom jejich zázrak přišel. Přes Bifrost sestoupil sám Odin.

„Otče! Zničíme je společně!“ zvolal Thor.

„Ticho!“ řekl mu Odin, zatímco k němu přešel Laufey.

„Všeotče, vypadá vyčerpaně.“

„Laufeyi, skonči to.“

„Začal to ten tvůj kluk.“

„Já vím. Klukovská nerozvážnost. Ber to tak. Ještě to lze zastavit, než dojde k dalšímu krveprolití.“

„Toto už diplomacie nevyřeší, Všeotče. Dostane, pro co přišel. Válku a smrt.“

„Tak budiž,“ odvětil Odin a se zvednutím jeho žezla byli pryč. Bifrost je přenesl zpátky na Asgard.

„Proč jsi nás vzal zpět?!“ vykřikl Thor.

„Uvědomuješ si, co jsi způsobil?“ vyštěkl Odin.

„Jen jsem chránil svůj domov!“

„Nedokážeš ani ochránit své přátele, jak chceš ochránit celou říši?!“ zařval Odin a poslal skupinu, aby odvedla Fandrala k léčiteli. Astrid se rychle podívala na Lokiho a následovala ostatní, věděla, že tohle bude jejich rodinná záležitost.

„Myslíš, že je hodně v průšvihu?“ zeptala se své přítelkyně.

„Podobné věci se stávají často, jsem si jistá, že Odin to nějak překousne,“ odvětila Sif. Astrid přikývla a zadoufala, že má její kamarádka pravdu. Když dorazili do ošetřovny, tak vzala léčící balzámy a sedla si k Fandralovi, který měl ošklivou ránu v hrudi. Volstaggova ruka se uzdravovala pomalu. Jakmile se postarala o největší zranění, šli do haly čekat na Thora a Lokiho. Do místnosti ale vešel pouze mladší princ a Astrid k němu rychle přispěchala, aby zkontrolovala jeho zranění.

„Jsem v pořádku,“ řekl a poté všem vyložil, co se stalo.

„Alespoň není mrtvý, je jen vyhnán. Zemřeli bychom, kdyby ten strážce neřekl Odinovi, kam jdeme.“ řekl Fandral. Astrid vzhlédla k Lokimu, který celou dobu shlížel na své ruce. Věděla, že je v šoku ze ztráty svého bratra a tak jemně vložila svou ruku do jeho.

„Jak to ten strážce věděl?“ zvolal Volstagg. Loki pustil Astrid a otočil se ke skupině.

„Já mu to řekl,“ prohlásil.

„Co?“ zeptal se Fandral. A tak Loki vysvětlil svůj plán.

„Loki, musíš jít za Všeotcem a přesvědčit ho, aby změnil svůj názor!“ poprosila ho Sif.

„A když to udělám, tak co? Mám Thora raději než kdokoliv z vás, ale víte jaký je. Je namyšlený, svéhlavý a nebezpečný. Viděli jste, co dnes provedl. Měl by mít Asgard takového krále?!“ vyštěkl, než odešel. Astrid ho smutně sledovala. Skupina začala diskutovat o tom, co se stalo.

„Laufey řekl, že Odinův dvůr je plný zrádců. Schopný kouzelník by sem mohl ty Jotuny propašovat,“ navrhl Hogun.

„Loki by přece nikdy nic takového neudělal,“ odvětil Fandral.

„Nikdy by kvůli něčemu takovému neohrozil Asgard.“ bránila ho Astrid. Skupina utichla a ona odešla do Lokiho pokoje, který byl ale prázdný, tak se posadila za stůl a čekala. Věděla, že bude potřebovat někoho, kdo ho vyslechne, až se vrátí.