Astrid and the Avengers - Loki/OC - 3. kapitola

Tak jsem tu zase! :D - určitě skáčete nadšením - opět jsem dvě věty musela nechat v originálu, protože jsem to nedokázala nějak přeložit :D prostě puns, puns everywhere... Kdyby někoho napadl vhodný překlad, tak se určitě ozvěte, aspoň si to pro příště budu pamatovat :) pokud se ptáte na slibovanou jednorázovku, tak se radši ani neptejte :D teď je období čtvrtletek a jsem ráda, že stíhám tohle.. Už se těšim až to zas skončí a bude měsíc klid.. Pak se na všechno vrhnu :D taky mám rozepsaný pokračování tý první jednorázovky a vlastně mýho jedinýho vlastního díla na tomhle blogu :D mám spoustu nápadů, ale dát to na papír je prostě strašně složitý, ale to určitě znáte :D už moc mluvim.. :D

Astrid stála vedle Thora a poslouchala plány ostatních. Nerozuměla úplně všemu, o čem se bavili, ale raději pozorně poslouchala, aby jí neuteklo něco důležitého.

„Takže známe Thora, ale kdo je ona?“ ozvala se Nataša Romanoff a ostatní se se stejným zájmem otočili k Astrid, jaká zůstala potichu.

„Omlouvám se, tohle je Astrid.“ oznámil Thor.

„A proč chce Astrid přivést Lokiho zpět? Je to tvoje sestra?“ zeptal se Steve Rogers.

„Jsem Lokiho milenka.“ oznámila, schválně si vybrala tenhle výraz a sklidila šokované výrazy ostatních.

„V tom případě se musím zeptat, proč přesně nám chceš pomoci proti němu?“ zeptal se Tony, jehož se zájem o ni se rapidně zvýšil.

„Nikdo bych nešla proti němu. Chci pro něj to nejlepší a vím, že se musí vrátit na Asgard, kam patří.“ odvětila.

„Astrid je tady s Thorem a bude se s ní zacházet stejně jako s jiným členem týmu.“ prohlásil Fury, protože věděl, že se ostatní budou bát, že by je mohla zradit.

„Mohla by nám pomoci. Možná dokáže přinutit Lokiho, aby nám řekl, kde je Tesseract, než se stane něco dalšího.“ navrhla Nataša.

„Nebudu s ním manipulovat.“ odpověděla Astrid. Byla Lokimu věrná, ať už udělal cokoliv.

„Ale můžeš mu to zkusit vysvětlit. Vždycky tě poslouchal.“ řekl jemně Thor, věděl, že od té doby co Loki zmizel, tak s ní nebyla nejlehčí domluva, nakonec souhlasila a Fury ji odvedl k vězení.

„Promluvím s ním, ale nechci, aby mě sledovali tyhle digitální oči.“ pronesla k Furymu.

„Kamery jsou tady pro bezpečí všech na základně. Pokud se pokusí o útěk, uvidíme to.“ vysvětlil jí.

„Loki se nepokusí utéct, když s ním budu já. Dávám vám své slovo.“ odvětila Astrid.

„Proč nechcete, abychom slyšeli, co mu říkáte? Skrýváte něco?“ pohlédl na ní Fury.

„Ne, neskrývám nic. Ale chci si zachovat svou důstojnost. Věci, které chcete říct svým milovaným v soukromí, by tam měli zůstat.“ odpověděla a nepřestávala Furymu koukat přímo do oka.

„Nenechám vás dělat něco nevhodného s kriminálníkem pod mým dohledem, madam.“ prohlásil vážně.

„Ujišťuji vás, že se nic nevhodného dít nebude. Ovšem neuškodilo by, kdybych mu připomněla, co by mohl mít, kdyby se vrátil.“ vysvětlila.

„A co přesně by mohl mít, pokud se smím ptát?“ odvětil Fury.

„Manželku.“ odpověděla a vstoupila do obrovské studené místnosti. Rozhlédla se.

„No funny business, alright?“ varoval ji Fury.

„Business is never funny. Ty stráže si můžete odvést sebou.“ řekla Astrid a ukázal na dva muže, hlídající ovládací panel.

„To nemohu. Pokud budou vypnuté kamery, tak stráže zůstanou.“ nařídil Fury. Astrid protočila oči, ale smířila se s tím. Sešla ke skleněné cele a uviděla Lokiho.

„Přišla jsi.“ řekl, usmál se a přešel ke sklu.

„Jak bych nemohla?“ zeptala se a prošla sklem, jako by tam vůbec nebylo.

„Cvičila jsi.“ odvětil a položil jí své ruce na boky.

„Musela jsem se nějak zabavit.“ prohlásila a lehce ho políbila.

„Jsi tu, abys mě přesvědčila, abych se vzdal Tesseractu, že ano?“ zeptal se a o krok ustoupil.

„Požádali mne o to, ano.“ odpověděla.

„Jsi na jejich straně?“ řekl a odvrátil pohled.

„Nejsem na ničí straně. Víš, že tě vždy podpořím, ale tahle planeta není domov ani jednoho z nás.“ odvětila vážně.

„Mohl by být, mohla bys být královna.“

„A vládnout smrtelníkům? Tady pro nás není místo, to se ti nestýská po Asgardu? Nechybí ti to, co jsme měli?“

„Ale ty máš být královnou, pokud se vrátíme, nebudu nic. Nechybí mi život ve stínu.“ pronesl a Astrid přesně věděla koho tím myslí.

„Nepotřebuji vládnout, potřebuji jenom tebe. Vrať se, Loki. Můžeme se vzít a já se k tobě budu chovat jako ke králi, jakým jsi.“ odvětila a pohladila ho po tváři. Nebyla ráda, že ho ostatní vidí v tomto postavení, ale neměla jinou volbu. Byl moc dlouho bez cizího doteku a ona to poznala.

„I když tě nejsem hoden?“ zeptal se a v jeho hlase byl zřetelně slyšet smutek.

„Vždy jsi mě hoden.“ odpověděla.

„Necítím se tak. Tohle musím udělat, Astrid.“ prohlásil pevně. Astrid se postavila na špičky a políbila ho na krk.

„Není tu nic, čím bych mohla změnit tvůj názor?“ zašeptala mu do ucha. Loki zůstal zírat do prázdna a cítil, jak se mu mravenčení rozlévá po páteři, Astrid s ním nikdy takhle nemluvila.

„Jsem si jist, že je spousta věcí, jaké bys mohla udělat, ale musím tě požádat, abys mne neovlivňovala svým půvabem. Musím to udělat, potřebuju si dokázat pár věcí.“ odvětil a opatrně od ní ustoupil, než mohla říct cokoliv dalšího, co by mohlo pomoci ke změně jeho postoje.

„Kvůli komu si to musíš dokázat? Kvůli Odinovi?“ zeptala se. Normálně by vyjekl na kohokoliv, kdo zmínil to jméno, ale s Astrid to bylo jiné.

„Kvůli sobě.“ odpověděl jednoduše, Astrid pochopila a sklonila hlavu. Potřeboval to pro sebe a ona ho nezastaví.

„Dobrá tedy. Nebudu tě žádat, abys změnil názor. Vrátím se později.“ řekla a ještě jednou ho políbila, než vyšla z cely. Nick Fury čekal za dveřmi.

„Tak?“ zeptal se.

„Nevzdá se.“ oznámila Astrid.

„Musíte se snažit víc.“ řekl útočně.

„K čemu? Pokud na něj příliš zatlačím, tak ho pouze od sebe odstrčím a ztratím jeho důvěru. To by nás nikam nedostalo.“ prohlásila.

„A co ta věc s chozením přes sklo? Může to udělat?“

„Jistě. Od koho myslíte, že jsem se to naučila?“ odvětila a usmála se, když viděla Furyho výraz, jak mu došlo, že nedokážou Lokiho zadržet.