Astrid tiše snídala vedle Thora v pokoji, který spolu
sdíleli na její vkus až dost. Sice ho měla radši od jeho návratu ze Země, ale
stále jí nevyhovovalo bydlet s ním v tak malé místnosti. Bylo to moc intimní,
nikdy neměla šanci takhle žít s Lokim a nechtěla, aby Thor byl první, s kým
bude sdílet tak malý prostor.
"Co budeš
dělat?" zeptal se mezi spousty.
"S čím?" odvětila zmateně, jak byla myšlenkami u
Lokiho.
"S týmem. Nevěří ti, Astrid." řekl Thor se vší
vážností.
"To není důležité. Nemám zapotřebí jim něco
dokazovat." odpověděla.
"Důvěra je hodně důležitá v každém dobrém týmu, udrží
všechny pohromadě." pronesl Thor, jaký s tím měl vlastní zkušenosti.
"Co mám udělat, abych změnila jejich názor? Nebudu,
kvůli nim, sama sebe ponižovat." prohlásila a cítila, jak v ní bublá hněv.
Přišlo jí, že je obklopená lidmi, kteří ji nevěří a potřebovala prostor, aby se
v klidu nadechla.
"Možná bys mohla přesvědčit Lokiho, aby se vzdal
Tesseractu. Vždy tě poslouchal, ukaž mu důvod, jaký pochopí." řekl Thor,
když dojedl.
"Já se snažila, nemysli si, že ne! Udělala jsem všechno,
co šlo a on stále odmítá! Není nic víc, co bych mohla zkusit!" zakřičela.
"Třeba bys mohla jít do jeho mysli… vy dva přece máte
ten druh spojení…“ naznačil Thor.
"To neudělám. Vstoupit do jeho hlavy s takovým úmyslem
by byla ta největší zrada. Jak by ses cítil ty, kdyby ti někdo komu důvěřuješ, vstoupil
do mysli a ukradl všechna tvá tajemství bez tvého souhlasu?"
Thor sklopil hlavu, když zpracovával její odpověď. Stále se
ještě učil empatii.
"To je pravda. Takže neexistuje nic, co bychom mohli
udělat?" zeptal se smutně. Nechtěl nic jiného, než aby se jeho malý bráška
vrátil domů.
"Zatím ne. Musíme počkat, až se situace změní." odpověděla.
Thor za pár chvil odešel na palubu a nechal ji samotnou.
Hned, jak se za ním zabouchly dveře, tak se posadila na svou malou postel a
zavřela oči.
Mám pocit, že mě tohle místo zkouší, pomyslela si,
když se spojila s Lokim.
Alespoň máš svou svobodu, zaplnil Lokiho hlas její
mysl, bylo to tak uklidňující.
Jsem stejně tak volná jako ty, miláčku, odvětila s
vědomím toho, že musí bydlet s Thorem.
Well then, to good company in our captivity, odpověděl.
Stráže zahlédli, že se usmál a zpozorněli.
When have you ever been good? pomyslela si Astrid s
úsměvem a Loki se zasmál. Díky tomu začali hlídači zpochybňovat jeho duševní
zdraví.
Am I good enough for you? zeptal se hravě.
Vždycky, odpověděla se vší vážností Astrid.
Měla bys odpočívat, musíš být unavena z dlouhého dne na
Zemi, pronesl ustaraným hlasem.
Nevyhovuje mi zdejší ubytování, nemyslím, že bych se
vyspala dobře, odvětila. Nebyla si jistá, jestli Lokimu může říct pravý
důvod svojí nespokojenosti.
A proč, jestli se mohu zeptat?
Musím být na pokoji s Thorem, věděla, že byl špatný
nápad to přiznat. Chvíli bylo ticho. Bylo jí jasné, že Lokiho ta představa, jak
sdílí ona s jeho nevlastním bratrem pokoj, užírá.
Chápu, jeho hlas zněl chladně, když konečně
odpověděl. Věděl, že je to pouze malichernost, ale žárlil a cítil se zrazen.
Máme oddělená lůžka, samozřejmě. Myslím, že mi nevěří
dost na to, aby mě nechali samotnou moc dlouho, vysvětlila rychle.
Vždy jsi vítána v mé cele, ale chápu, že postel se pro
tebe hodí více, odvětil sametovým hlasem, aby zakryl náhlou žárlivost.
Postel by se pro mne nejvíce hodila, pokud bys v ní byl
ty, poškádlila ho.
Přirozeně. Brzy, lásko, brzy, odpověděl.
Do té doby, o tom budu muset snít, pomyslela si.
Tak to bych ti měl popřát sladké sny, dobrou noc, má
milá, Lokiho hlas byl zase hřejivý. Astrid si lehla přes přikrývku,
nechtěla se příliš zabydlovat, když její spolubydlící byl Thor.
Dobrou noc, Loki, zašeptala těsně před tím, než se
jejich spojení přerušilo. Loki se usmál, bylo mu jasné, že už musela upadnout
do spánku. Bylo to tak dlouho, co se ho naposledy dotkla vědomím. Nyní se cítil
v bezpečí a milovaný. Napadlo ho, jestli to v ní vyvolává stejné pocity a zadíval
se na stráže, kteří ho bedlivě pozorovali.
Thor se vrátil do pokoje a rozhlédl se po Astrid. Nevypadala,
zejména by se jí leželo zrovna pohodlně, jak byla schoulená ve svém oblečení na
malé posteli. Vzal pokrývku ze své postele a přehodil ji přes ni. Věděl, že to
teď nemá lehké a chtěl jí co nejvíce věcí ulehčit. Než byl vyhnán na Zem, tak
viděl Astrid jako prvotřídní manželský materiál, teď pro něj byla spíše malá sestra,
jakou vždycky měl, jenže neuvědomoval si, jak speciální byla. Když se na ní
ostatní podívali, tak viděli drsný zevnějšek, jaký si vybudovala po Lokiho
zmizení, ale on stále viděl tu malou dívku, která jim vždy zahojila odřená kolena,
když si dohráli. Bylo pro něj těžké vidět, jak moc se změnila za pár měsíců. Věřil,
že ona a Loki můžou být znovu šťastni, až se spolu vrátí na Asgard. Ale do té
doby, ji bude chránit on a až bude Loki připraven, tak mu toto místo opět
přenechá.
Ten koniec s Thorom ma dostal, bolo to zlatučké.
OdpovědětVymazatSúhlasím s tebou konečne prázdniny!
Neboj sa zajtra to určite dopadne dobre. Loki na teba dá pozor. :-D
To byla moc pěkná kapitola ten konec byl moc pěkný a rozhovor s lokim taky. Moc se těším na další kapitolu. A souhlasím prízdniny bodnou alespoň bude čas na psaní :) A neboj tepna se jen tak přeříznout nedá :)
OdpovědětVymazatKrásné jako vždy :-) Taky si chci takhle povídat s Lokim, ale bojím se, že bych byla věčně nepřítomná okolí :-D Thor je prostě Thor, to se jinak říct nedá :-D
OdpovědětVymazatMoc pěkná kapitola. To povídání...tohle mě tolikrát napadlo, když jsem si pro sebe v duchu povídala, jako že to říkám někomu a ne sobě. Dokonce jsem to použila i v zatím nevydané povídce :D
OdpovědětVymazatSpoločné spojenie myslí Astrid a Lokiho bolo skvelé :) a tiež aj ten záver. paráda :)
OdpovědětVymazat