Astrid and the Avengers - Loki/OC - 6. kapitola

Stále žiju, moje "operace" (:D) se posunula. Díky bohu.. :D Takže tady máte další kapitolu, už se blížíme k půlce... Přijde mi, že to strašně utíká.. :D Na mojí stále omílanou jednorázovku se ani neptejte :D teď má asi 600 slov, možná jí ještě rozdělim na dvě části, protože teď to neni ani čtvrtka toho co všechno tam chci napsat, uvidim, jak to zvládnu.. :D

Astrid se probudila zabalená v dece, zmateně se rozhlédla a uviděla Thora, jak spí bez přikrývky. Usmála se. Od té doby, co se v jeho životě objevila Jane, se tak změnil. Pomalu vstala, přehodila přes něj deku a vydala se prozkoumat pozemskou koupelnu. Musela lidem přiznat, že jejich sprchy jsou báječné. Jakmile na ní začal stékat proud horké vody, tak se po dlouhé době skutečně uvolnila.

Zanedlouho se Thor probudil a uviděl, že Astrid není v místnosti. Poté si všiml zavřených dveří do koupelny. Přešel k nim a zavolal její jméno. Nikdo se neozval, jediné co slyšel, byla tekoucí voda. Zavolal na ni znovu a stále nic, tak otevřel dveře, aby zjistil, proč je tedy zaplá sprcha, když tam nikdo není. Ihned si uvědomil svoji chybu.

„Omlouvám se!“ zakřičel, čímž na sebe upoutal pozornost, protože Astrid ho do teď neslyšela přes proud vody tekoucí kolem ní. Astrid chvíli šokovaně zírala, jak si uvědomila, kolik toho Thor viděl.

„Vypadni!“ zaječela naštvaně, tohle mu dá sežrat. Thor rychle odešel a ona se oblékla. Když si spínala vlasy, tak ji ta myšlenka uhodila jako blesk; co se stane, až se to dozví Loki? Věděla, že to brzy zjistí.

„Thore!“ zařvala, když vyšla, plně oblečena, do vedlejšího pokoje.

„Velice se omlouvám, volal jsem tvé jméno a ty jsi neodpovídala.“ snažil se se bránit. Astrid k němu přešla a chytla ho za brnění.

„Myslíš, že na tom bude záležet, až to zjistí Loki?“ zeptala se. Thor zůstal stát jako opařený, když mu došel rozsah celé situace.

„Loki… on to nemusí vědět…“ odvětil rychle.

„Nic před ním neskrývám.“ zamračila se Astrid. Bylo jí jasné, že mu to musí říct.

„Určitě pro jednou nemůžeš udělat výjimku?“ pronesl nevěřícně.

„Tajemství ničí vztahy.“ odpověděla a vší silou ho odstrčila. Když vyšla z pokoje, zamířila k vězení, ale její kroky zpomalily, jakmile její hlavu zaplnily myšlenky na to, jak asi Loki zareaguje na to, co se ráno stalo. Ucítila tupou bolest v hrudi. Netrvalo to dlouho a i svou pomalou chůzí dorazila k cele. Loki se usmál, když ji viděl přicházet ke sklu.

„Dobré ráno, spala jsi dobře? Doufám, že tě tvůj spolubydlící příliš neotravoval.“ pronesl Loki a z jeho hlasu opět vyzněla nespokojenost s jejím ubytováním.

„Spala jsem dobře, ale on mi vadil. Raději bych sdílela pokoj s tebou.“ řekla tak normálně jak jen dokázala. Jenže nedokázala schovat své pocity za masku, tak dobře jako Loki. Ten ihned poznal, že mu něco tají a začal zkoumat její tvář. Jeho představivost začala pracovat na plné obrátky. Co když se do Thora zamilovala a ten pokoj s ním sdílí dobrovolně? Mohla své city schovávat, dokud se jim nepodaří přesvědčit ho, aby se vrátil na Asgard. Nechal ji věřit, že je mrtev šest měsíců. Astrid je krásná a chytrá, mohla si lehko najít někoho jiného za tu dobu. Thor se také změnil od svého posledního výletu na Zem, stal se teď pro ni atraktivním? Loki si ale nasadil masku a choval se jako by si ničeho zvláštního nevšiml. Zatím se k ničemu takovému nepřiznala, tak bude vyčkávat a sám se porozhlédne po nějakých odpovědích.

„Ano, to jsem si jistý. Brzy budu mít komnaty hodné tvé přítomnosti.“ odvětil. Astrid se usmála, věřila, že s ním zvládne mluvit, aniž by se o té věci zmínila. Sice mu to původně chtěla říct, ale věděla, že by mu to jenom způsobilo bolest a to ona nechtěla. Neznamenalo to nic pro ni, ani pro Thora, jenže pro Lokiho by to znamenalo vztek a smutek. A to on nepotřeboval, to co potřeboval, bylo pochopení, vlídnost a jednoduchost. Astrid přišlo, že dělá správnou věc, když si to nechává pro sebe. Takže vedli neškodný krátký rozhovor. Astrid schovala svou vinu, jak nejlépe dokázala, a Loki skryl fakt, že věděl, že se něco stalo. Než ho opustila, tak slíbila, že dnes ještě jednou přijde. Sledoval ji, jak odchází, než jeho tvář potemněla.

Za hodinu měla Lokiho cela dalšího návštěvníka. Loki viděl v Thorově obličeji stejný provinilý výraz, jako měla ráno Astrid. Takže přece jen mělo její tajemství něco společného s ním. Zatímco Astrid to dokázala před Lokim dostatečně skrýt, z Thora to bude lehké vytáhnout.

„Bratře, přišel jsem se omluvit za své činy. Doufám, že nejsi naštvaný, kvůli ranním událostem.“ začal Thor. Loki naklonil svojí hlavu na stranu a usmál se, tohle byla jeho šance jak získat potřebné informace.

„Zcela tomu rozumím, ale prosím, řekni, co potřebuješ.“