Astrid and the Avengers - Loki/OC - 11. kapitola (1. polovina)

Já vím, já vím :D zase jenom půlka, dneska byl neplánovanej výlet a to mi trochu narušilo plán, hned zítra přidám druhou polovinu :)

"Připravena, lásko?" zeptal se Loki Astrid, jaká stála u okna ve Stark tower. Na portálu se už dodělávali poslední úpravy, brzy bude jeho soukromá armáda ničit Zemi. Astrid byla velmi rozpolcená; na této planetě sice byli špatní lidé, ale také dobří, kteří si nezasloužili to co se blížilo. Zvedla tvář k Lokimu a přinutila se k úsměvu.
"Pamatuješ si tu zapomenutou část zahrady, do jaké jsme se jako děti schovávali?" odvětila. Viděla na něm, jak je nervózní, vypadal podobně jako v den Thorovo korunovace. Zachovával silnou masku, ale ta na Astrid neplatila. Poznala na něm nedostatek spánku, znepokojení i pečlivě skrytý strach.
"Pamatuji si ji dobře, byl to náš ráj na zemi. Místo, kam jsme chodili, když se vše zdálo moc složité, jen my dva. Sedávala jsi tam se mnou hodiny, když jsem nezvládal tíhu své pozice a jsem ti za to velmi vděčný. Musím přiznat, že tvůj čas nebylo to jediné, co jsem chtěl v té zahradě ukrást." odpověděl s úsměvem. Vzpomněl si, jak seděl a přemýšlel nad tím, jak asi chutnají její rty. To byly ty dny, kdy se věci zdáli, tak těžké, ale ve skutečnosti byly mnohem jednodušší než jsou dnes.
"A pamatuješ si, jak jsi byl zničený, když dal Odin tu část přestavět na nové nádvoří?" zeptala se a přešla k němu.
"Ano, už jsme nenašli žádné soukromé místo. Až když jsme byli dospělí a to už se neslušelo ukrývat se před povinnostmi. Proč o tom nyní mluvíš?" odvětil.
"Jen mne napadlo; až tvoje armáda zničí tohle město, kam půjdou lidé? Ta stará zahrada možná nevypadala nijak extra, ale bylo to naše bezpečné místo, cítili jsme se jako doma. Tohle město je domovem pro tolik lidí." řekla smutně.
"Rozmyslela sis to?" Loki sice chtěl Astrid na svojí straně, ale zároveň ji nechtěl tlačit do něčeho co sama nechtěla a mohlo to navíc poškodit její city k němu.
"Nikam neodcházím." ujistila ho a položila mu svou dlaň na hruď.
"Pouze bys chtěla, aby existovala lehčí cesta?" odhadoval Loki, bylo na ní poznat, že přemýšlí nad nadcházející bitvou.
"Něco takového, ano." odpověděla upřímně, sama si nebyla plně jistá.
"Pokud půjde vše podle plánu, tak všechny boje obstarají Chitauri, ne my." snažil se ji uklidnit.
"Pochybuji, že ostatní nechají tyto plány vyjít, nakonec si budeme muset ušpinit ruce." prohlásila a jemně vsunula své dlaně do jeho.
"To je nejspíše pravda, ale věř mi, lásko, my se nemáme čeho bát." řekl sebevědomě Loki. Astrid se usmála a přála si, aby to byla pravda. Její obavy se hned potvrdily, když viděla Iron Mana přistávajícího na balkóně.
"Tak už to začíná." zašeptala.

Posted via Blogaway