Mezitím Astrid zaslechla hlasité rány z horního patra. Napadlo
ji, jestli to jsou Chitauri, ale ihned tuto myšlenku zavrhla - určitě by
neriskovali zničení budovy, na jaké stojí jejich portál. Použila kouzlo
neviditelnosti a šla se podívat, co se děje.
Loki tiše ležel v podlaze obklopený štěrkem. Věděl, že je po
všem. Jeho plán selhal, Avengers brzy zvítězí a vůdce Chitauri po něm půjde. Přemýšlel,
jestli by mohl čelit smrti se zdviženou bradou. Vzpomněl si, jak mu velitel
vyhrožoval trestem, tak strašným, že samotná bolest by byla úlevou. V tom mu
to došlo; co může být více bolestivé než bolest samotná? Astrid. To ji využijí
k tomu, aby ho potrestali. Nemůže se tak lehce vzdát. Kvůli ní. Loki
potlačil ostrou bolest, jaká projížděla jeho tělem, a pomalu se posadil. Cítil,
jak ho jeho vlastní váha stahuje zase dolů, ale když uslyšel nejsladší hlas,
jaký znal, tak zvýšil své úsilí.
„Zbytečně se nenamáhej, miláčku, už je stejně konec.“
zašeptala Astrid, když zrušila své kouzlo a klekla si k němu. Loki vypadal
vyděšeně, to se mu vůbec nepodobalo.
„Musíme jít, musíme odtud zmizet.“ řekl prosebně. Astrid
byla zmatená, ale předpokládala, že je její milý jenom v šoku z toho,
jak moc ho Hulk zmlátil.
„Nikam nejdete.“ ozval se další známý hlas. Ohlédli se ze
země a spatřili Avengers.
„Je čas jít domů, Loki.“ prohlásil Thor. Všichni už měli
bojů dost.
„Ty to nechápeš, vůdce přijde. On ji zabije. Bratře, prosím.“
odvětil Loki, ukazujíc své pravé city. Thor si nebyl jistý, jestli může věřit
jeho slovům. Loki vždy používal emoce proti němu.
„Já myslel, že ty jsi vůdce. Jen se z toho snažíš
vykecat.“ přidal se Tony. Všichni souhlasně zamručeli.
„Já jsem pouze používal armádu, jejich velitel mi slíbil
pomstu, pokud selžu. Zná moji největší slabinu.“ odpověděl popravdě Loki, ani
už nevěděl, jak ukázat upřímný obličej, když nosil tak dlouho masku.
„Tvou největší slabinu, proč bychom se měli starat, jestli
se necháš zabít?“ odfrkl si Barton.
„Moje největší slabina není na mně, je to – “ Loki se to
snažil vysvětlit, začínal vypadat, že brzy zešílí. V tom to Astrid došlo.
Loki by nikdy nenazval Thora bratrem nebo ukázal zranitelnost.
„Já. Půjdou po mně, aby tě potrestali.“ dokončila jeho větu.
Pohlédla na Thora.
„Vezmu vás oba domů.“ prohlásil blonďatý princ, věděl, že na
Asgardu bude Astrid dobře chráněna.
„Bude to v pořádku, budeme spolu.“ zašeptala Lokimu,
potřeboval si odpočinout, potřeboval se ujistit, že jí nikdo neublíží. Loki k ní
vzhlédl a povzdechl si. Byl konec. Vrátí se domů. Opatrně ji uchopil za ruku a
podíval se na Thora. Nenáviděl ho, ale nepochyboval o tom, že Astrid ochrání
stejně dobře jako by to udělal on sám.
„Spolu.“
Nádherná cituplná kapitola dojalo mě to ale nejsem si jistá jestli je poslední doufám ale že ne :)
OdpovědětVymazatJůů, přeci jen to bude happyend..! :D Hrozně se těším na pokračování, jsem zvědavá, jak zareaguje Odin.. :)
OdpovědětVymazatJuju, těším se na pokračování :D Ach ty city...
OdpovědětVymazatPerfektní kapitola a překlad, taky nestíhám a taky tě milujeme:D
OdpovědětVymazatBiologii nezávidím. :D Jdu dočítat, neskutečně se těším :3
OdpovědětVymazatJé, šťastné konce mám tak ráda :D
OdpovědětVymazatVždycky už za Lokiho úmysly čekám nějaký plán... zatím to tak nevypadá, ale to se dozvím později :D