Astrid and the Avengers - Loki/OC - 14. kapitola

Ano, ano - dokázala jsem to, dávám sem celou kapitolu najednou! :D Řekla jsem si, že když je to poslední kapitola, tak si jí zasloužíte pohromadě - a já taky. Čtyři měsíce jsem se motala v týhle povídce a docela těžko se teď odpoutávám.. Autorka sice psala, že až vyjde Thor: TDW, tak napíše další sérii, ale vzhledem k tomu, že smazala svůj účet, tak předpokládám, že s tím sekla.. Každopádně to ještě jednou za čas zkontroluju, jestli se náhodou nevrátila, ale pochybuju o tom..

K tomu co se bude dít teď - dožiju posledních 14 dní klasifikace a pokusim se sem dát aspoň pár jednorázovek a až se klasifikace uzavře, tak mám takovej menší nápad na jeden 'projekt', co bych tu mohla začít :D dala jsem tomu pracovní název Saturday movie nights with Loki, ale to s váma ještě prodiskutuju, jestli byste o to vůbec stáli.. :D
A v neposlední řadě, chci poděkovat všem, co to od ledna vydrželi až do konce a dvojitý díky těm, co to komentujou a udržujou tak můj zápal pro věc.. :D Víte, že vás miluju a bez vás, bych to asi už vzdala a sepisovala si někde sama pro sebe.. Užijte si poslední kapitolu.. :)

Astrid tiše stála po Lokiho boku. Utekl jeden den od bitvy v New Yorku a Avengers se plánovali rozejít ihned, jak Asgarďané odejdou. Loki se neopovážil zvednout zrak, prohra války, a nyní i potupný náhubek, absolutně zlomily jeho hrdost. Astrid ho povzbudivě pohladila po ruce. Toto malé gesto Lokimu stačilo, věděl, že nemůžou ukázat větší zranitelnost před ostatními. Bolelo ji, sledoval ho – svázaného jako zločince – když ji Thor nechal chodit volně. Ale Thora rozhodnutí bylo lehko vysvětlitelné; Astrid by Lokiho neopustila, kvůli vlastní svobodě.

„Astrid?“ ozval se nečekaně hlas Nataši. Astrid pozvedla obočí, co od ní Černá Vdova může chtít?

„Hmm?“ zazněla její chladná odpověď.

„Chtěla jsem se omluvit.“ řekla agentka, bylo poznat, jak těžko se jí to vyslovuje, ale znělo to upřímně. „Thor řekl, že jsi dobrý člověk, a že ses mezi námi necítila vítaná. Láska není něco, co můžeš kontrolovat. Neměla jsem ti říkat všechny ty věci jenom kvůli tomu, že ho miluješ.“ pokračovala Nataša tiše. Astrid ze sebe vynutila slušné přikývnutí.

„Děkuji ti, cením si toho.“ odvětila.

„Ne, neceníš.“ vkradl se Lokiho hlas do její hlavy. Usmála se a pohlédla na něj.

„Ne, ale nechci už prodlužovat náš rozhovor.“ odpověděla přes jejich telepatické spojení. Loki to spojení nechal otevřené, ale neřekl už nic. Uteklo pár minut, kdy sledovali ostatní, jak se baví mezi sebou.

„Trápíš se návratem?“ zeptala se opatrně, bylo jí jasné, že je to citlivé téma. Následovala další dlouhá pauza a ona začala věřit, že byla chyba na to zavádět řeč.

„Musím se vrátit kvůli tobě. Ale ano, mám starosti. Aby potrestal Thora, tak Odin odebral jeho schopnosti a poslal ho na Zem. Vzal mu věc, na jakou byl nejvíc pyšný a poslal ho pryč od všech, které miloval.“ odvětil po chvíli.

„Takže myslíš, že sebere schopnosti i tobě?“

„Ne. Bojím se, že mi vezme to, na co jsem nejvíc pyšný. Tebe. Ty jsi to, co miluji nejvíce.“ odpověděl a Astrid zahlédla, jak se jeho oči zaleskly. Lehce stiskla jeho ruku.

„Nevezme.“ bylo vše, co dokázala odvětit. Dávalo to smysl. To, že je udrží od sebe, je potrestá oba. Vše, co mohla udělat, bylo čekat a modlit se. Čas jako by se zpomalil, netrpělivě přešlápla na místě; jedna její část toužila zůstat s Lokim navždy a ta druhá chtěla vědět, co se s nimi stane. Oddechla si, když se k nim Thor vrátil.

„Je čas jít.“ oznámil a chytil se druhé strany nádoby, do jaké mezitím Bruce dával Tesseract. Astrid pochopila, co se bude dít a pevně ovinula ruku okolo Lokiho paže.

„Vše je připraveno.“ prohlásil Banner a ustoupil. Thor a Loki si vyměnili poslední pohled, než modrou kostku zaktivovali a proletěli portálem. Přistáli na konci toho, co zbylo z duhového mostu. Bylo by bezpečnější přistávat někde jinde, ale Astrid věděla, že toto místo Thor zvolil ze sentimentálních důvodů. Loki je opustil na stejném místě, na jaké se teď vrátil. Astrid pohlédla k zlatému paláci. Zdálo se jí to jako věky, co tu naposledy byla a věděla, že pro Lokiho to musí být ještě víc.

„Matka a otec nás budou chtít vidět.“ řekl opatrně Thor, snažil se tato slova nenamířit jen na Lokiho. Nehleděl na to, že Loki je stále odmítá přijmout jako své rodiče, alespoň ne zatím. Ale měl pocit, že Frigga si najde cestu zpět k Lokiho srdci ihned. S Odinem to nejspíš bude těžší. Pouto mezi otcem a synem bylo zpřetrhané. Astrid opět stiskla pevně ruku mladšího prince.

Loki vzhlédl k paláci a zaplavily ho vzpomínky, jakým se vyhýbal. Utíkal od nich tak dlouho. Nyní neměl jinou možnost než jim čelit. Vezmou mu Astrid? Znal Odina až moc dobře, takže věděl, že je to velmi pravděpodobné. Možná se ji Thor pokusí ochránit a řekne, že mu pomáhala přivést ho zpátky. Ale Loki věděl, že i kdyby to jeho ‚bratr‘ zkusil, tak Odin časem zjistí pravdu. Jaký trest čekal Astrid? Bude na ni Všeotec milejší nebo drsnější? Loki zatlačil své obavy do kouta mysli, bylo načase čelit tomu, čemu se tak moc snažil utéct.

Loki se podíval do Astridiných očí. Nyní nepotřebovali žádnou magii, aby věděli na co druhý myslí. Pouze porozumění. Společně se trojice vydala čelit, čemukoliv co na ně čekalo.

Konec.