Astrid - Loki/OC - 7. kapitola

Dobrý ráno :) dneska chvátám, protože mi za 10 minut jede autobus a já ještě nevylezla z postele, takže si jenom užijte kapitolu a další bude zase ve středu :D 

Astrid stála na zalidněném tržišti vedle stánku s psacími potřebami. To bylo jejich místo. Její a Lokiho. Oba měli rádi nové pergameny a různé inkousty, takže často tyto nákupy realizovali spolu. Astrid stále měla plnicí pero, které jí daroval k narozeninám.  Sbírala všechny drobnosti, které jí Loki dal během jejich dětství: pero, sponu do vlasů, kus brnění z předloktí, z kterého už vyrostl, zlatozelený hřeben a její první knihu kouzel. Nyní, když byli starší, tak si dárky už moc nedávali. Pouze se scházeli a pořádali hostiny. Jak léta plynuly, dárky, jaké dostala, pomalu upadly v zapomnění, až na ty od Lokiho, každý z nich jí přišel speciální.

„Čekáš dlouho?“ uslyšela za sebou Lokiho hlas. Otočila se a usmála se na něj.

„Ani ne,“ odpověděla. Loki jí nabídl rámě.

„Můžeme?“ zeptal se. Přikývla a obtočila svou ruku kolem té jeho. Tiše se procházeli po trhu. Loki tolik nevyžadoval její pozornost jako Thor a ona za to byla ráda. Klidné odpoledne bylo přesně to, co potřebovala.

„Květiny pro dámu?“ otázala se pouliční prodavačka a ukázal na dva košíky čerstvých květů. Loki se otočil na Astrid.

„Chtěla bys?“ zeptal se.

„Modré růže by se k vaší dívce hodili nejvíce, pane,“ dodala žena. Astrid se začervenala, ale neopravila ji.

„Jsou krásné,“ řekla potichu. Moc se styděla, než aby Lokiho požádala, aby jí je koupil. Usmál se a zaplatil prodavačce, která poděkovala a šla svou cestou.

„Měla pravdu, vážně se k tobě hodí,“ podal jí květiny.

„Děkuji,“ zašeptala plaše.

„Vždy je potěšením vzbudit tvůj úsměv,“ odpověděl upřímně. Dlouho na sebe koukali, dokud jim nedošlo, jak dlouho už stojí na místě. Když procházeli okolo stánku s jídlem, Loki koupil nějaké čerstvé ovoce a čokoládu. Poté vzal Astrid do královské zahrady, kde si udělali piknik. Stále myslel na to, že jí musí držet dál od paláce. Toto plánování ho bavilo více, než své obvyklé špinavé triky. Záleželo mu na Astrid a užíval si tohle udržování jí od Thora. Jedli v příjemném tichu a pozorovali hrající si děti. V jednu chvíli ji chtěl říct na rovinu co se děje, ale nechtěl zkazit odpoledne. Byla šťastná a mimo bratrův dosah, takže byl spokojený. Rozhodl se, že kdyby se k jejímu srdci Thor dostal příliš blízko, tak jí odhalí pravdu. Astrid byla citlivá a mohlo by ji ranit, kdyby věděla, že si ji Thor vybral za nevěstu ne z lásky nebo náklonnosti, ale jednoduše proto, že potřeboval manželku a ona se mu zdála, jako dobrá volba. Loki ji nechtěl ranit, ale věděl, že by ji to ochránilo před životem s jeho bezohledným bratrem. Slunce začalo zapadat, když se vydali zpátky do paláce. Astrid ve vstupní hale povzdechla.

„Byl to opravdu hezký den, Loki,“ řekla potichu a vřele se na něj usmála.

„To jsem rád,“ odpověděl a dovedl ji zpět do jejího pokoje. Večeře byla za chvíli a ona ještě neměla vybaleno. Loki se za to cítil částečně zodpovědný a tak nabídl svou pomoc, ona ho ovšem rychle s úsměvem odmítla.

Jakmile odešel, začala rychle pracovat na vybalování a pak chvátala na večeři. Nemohla uvěřit tomu, jak skvělý den měla. Nejdřív ta úžasná nabídka vylepšit své léčící schopnosti, stěhování do pokoje, který je hned vedle toho Lokiho a nakonec den strávený s ním. Bylo to jako sen. Omámeně vstoupila do jídelny.

„Kde jsi byla? Prohledal jsem celý palác.“ Thorův hlas vyplnil mísnost. Astrid na něj pohlédla a došlo jí, že úplně zapomněla na jeho slib o oslavě.

„Omlouvám se. Byla jsem celé odpoledne venku.“ řekla popravdě. Podívala se na Lokiho, aby jí pomohl, ale ten se díval někam mimo. Napadlo ji, jestli s ní dnes nebyl celý den jenom proto, aby napálil Thora. Tyto myšlenky odhodila stranou a věnovala blonďatému princi ten nejnevinnější úsměv, jaký zvládla.

„Stále to můžeme oslavit, jestli chceš?“ Nevinný pohled cvičila roky, hlavně kvůli tomu, že se často stávala obětí Lokiho vtípků. Thor se usmál a hodil jí ruku kolem ramen.

„Dobře, ale pouze pokud slíbíš, že už znovu nezmizíš,“ řekl vážně.

„Slibuji,“ odpověděla.

„Výborně, takže v pátek večer uspořádám velkou oslavu na tvou počest,“ oznámil starší princ šťastně a dovedl dívku ke stolu, aby se ujistil, že bude sedět vedle něj. Jakmile se všichni usadili, hodila na Lokiho naštvaný pohled.

„Díky za pomoc, Loki,“ její hlas zaplnil Lokiho mysl. Ovládat magii mělo své výhody.

„Byl naštvaný jenom na tebe. Vážně sis myslela, že bych ho nechal, aby se bezdůvodně rozzlobil i na mě? Nestálo to za ty potíže.“ odpověděl, zatímco jedl.

„Ale stejně to nebylo fér, abych na sebe vzala všechnu vinu,“ odvětila.

„Zamysli se na chvíli. Kdyby Thor věděl, že jsme šli spolu někam bez něj, opravdu si myslíš, že by se tak rychle uklidnil?“ Astrid si uvědomila, že Loki má pravdu. Jejich telepatické spojení se ztišilo, když začala jíst svou večeři. Loki se na ní pobaveně ušklíbl, když dopil své víno.

„Ujistím se, že na oslavě bude vše, co bys chtěla,“ řekl Thor Astrid. Usmála se, věděla, že oslava bude velká a plná vína. Nic co by ona chtěla.

„Nemusíš si se mnou dělat starosti, Thore. Vím, že jsi velmi zaneprázdněný svým výcvikem.“ odpověděla mile, protože nechtěla další davové opíjení.

„Nesmysl! Pro muže je jedině dobře, když se dostane do problémů, kvůli ženě. Prokazuje to, že se o ní zajímá.“ odvětil s úsměvem blonďatý princ. Astrid se podívala na Lokiho.

„Slyšel jsi to? Muž by se měl dostat do potíží, pokud se o dívku zajímá.“ poškádlila mladšího bratra. Pouze Loki věděl co tím myslí. Ignoroval její poznámku, jelikož byl až moc nadšený. Oslava byla přesně to, co potřeboval, aby Thorovi sehnal novou dívku.