Astrid - Loki/OC - 10. kapitola

Nechápu proč, ale ani o víkendu nejsem schopná spát dýl... Takže jako vždycky přeju dobré ráno :):D.. Loki má další plán :D sice to fakt všechno packá, ale je to slaďouš <3

Od oslavy uběhly dva týdny. Zatímco Thorova aférka upadla v zapomnění, Astridin vztek ne. S Lokim od té doby nepromluvila. Během jídel a ostatních situací, kdy byli v jedné místnosti, ho efektivně ignorovala. Všichni si toho všimli, ale věděli, že bude lepší se neptat. Sif věděla přesně, proč je její přítelkyně naštvaná a chovala se k mladšímu princi ještě hůř než obvykle.

Co bolelo nejvíce, bylo, že Loki konečně věděl o její lásce, ale nemohl nic dělat. Zjištění, že ho miluje, v něm vzbudilo jeho světlou stránku. Najednou mu vše dávalo smysl a potřeboval být s ní. Dívka, kterou miloval, ho také milovala, ale nebyl si jistý, jak se jeho vyvolená cítí teď. Nikdy předtím nebyla naštvaná na někoho z jejich skupiny, takže neměl tušení, jak to spravit. Posílal jí dárky, psal omluvné dopisy, snažil se s ní mluvit. Udělal vše, co se dalo a nyní mu nezbývalo než čekat. Doufal, že mu za čas odpustí. Ztratil možnost lásky i nejlepší přítelkyni. Chápal, jak raněná musí být, nikdy za jejími zády nespřádal plány. Vždy byla informovaná o všem, co se chystal udělat. Jediná dobrá věc, jaké vzešla z té strašné noci, bylo, že Astrid se vyjádřila jasně k tomu, že Thor u ní nemá šanci.

Jakmile ji blonďatý princ přestal považovat jako možnost, jeho pozornost se přesunula na Sif. To mu vycházelo, Sif ho měla vždycky ráda. Jediný problém byl Thorův nedostatek zájmu. Nebyl zamilovaný ani do jedné dívky a začal váhat se svým ženěním. Den korunovace se blížil a Thor potřeboval manželku, pokud chce vládnout. Celý palác byl zaneprázdněn přípravami a Lokiho myšlenky byly úplně jinde. Odinovi lekce skončili a bratři měli pár dní, než se Thor stane králem. Blonďatý následovník trůnu trávil své dny oslavami. Každý večer se konala hostina na jeho počest. Loki byl zatrpklý, ale každý večer doufal, že na něj Astrid promluví. Každý večer skončil zklamaný. Přesto dnes opět plánoval být ji nablízku.

Astrid seděla v léčitelské místnosti a studovala. Když nebylo koho uzdravovat, tak se zabavovala tím, že procházela knihy kouzel. Nemluvila s Lokim už dva týdny a bolelo jí to. Ovšem její hrdost jí nedovolovala mu odpustit. Brzy s ním snad zase dokáže promluvit. Sbalila si své knihy, aby si je mohla dočíst po hostině. Neobtěžovala se jít chodbami a rovnou se teleportovala do svého pokoje. Dělala to hlavně proto, aby ho nepotkala. Jeho ložnice byla hned vedle její a to mu dávalo dobrou výmluvu pro náhodné potkání. Nenáviděla to, normálně by považovala jeho chytré cesty za okouzlující a roztomilé, jenže ne teď, když byli, používány proti ní. Pomalu se připravovala na večer, nebyla zrovna v náladě a ani nepovažovala za nutné se nějak speciálně oblékat. Když byla oděná, opatrně vykoukla ven z pokoje a rychle se přemístila do hlavního sálu. Z jejich skupiny dorazila jako poslední, také tu bylo spoustu dalších hostů. Loki na ní pohlédl a lehce se usmál. Ignorovala ho. Posadila se vedle Sif, která jí nalila velký pohár vína.

„Někteří by si mohli myslet, že jsme alkoholici, podle množství vína, jaké jsme za poslední dobu vypili.“ poznamenala Astrid tiše k Sif, která ji šťouchla do ruky.

„Vypij to, spousta dalších ještě přijde. Máme dovoleno hodně pít, Thor bude za dva dny králem!“ řekla bohyně války a pozvedla svůj pohár. Astrid se usmála a vzala si své víno. Pomáhalo jí to vyrovnat se s Lokiho pokusy o zasloužení jejího odpuštění.

„Zajímalo by mě, co zkusí dnes.“ zašeptala Sif.

„Kdo ví. Možná bys mu už měla odpustit.“ odvětila její přítelkyně a Astrid jí věnovala dlouhý pohled.

„Včera jsi mi popisovala všechny cesty, jak bys ho mohla zabít a dnes mu mám odpustit?“ zeptala se. Sif si mezitím vzala další pohár.

„Vidím, že tím ubližuješ i sobě a to se mi nelíbí.“ odpověděla a doplnila Astrid víno.

„Je prostě těžké mu odpustit…“ řekla Astrid a napila se.

„Proč?“

„Lhal mi. Jak bude vědět, že mi jeho lži tolik ubližují, když mu lehko odpustím? Už ví, že ho miluju… Nevěřím, že jsem byla tak hloupá a přiznala to. Časem mu odpustím, ale až se to stane, bude mít tuhle informaci a může ji proti mně použít.“ prohlásila a opřela se o svou přítelkyni. Sif ji jemně pohladila po rameni.

„Možná je to dobře. Nejspíš to potřeboval slyšet, aby si z toho vzal poučení.“ odpověděla a dopila další pohár vína.

„Snažíš se opít?“ zeptala se Astrid.

„Za pár dní budu zasnoubená s králem. Radši se opiju teď, než potom. Dáš si se mnou?“ řekla Sif a rychle si dolila. Astrid protočila oči, ale souhlasila.

„K čemu jsou přátelé, když ne k dělání hloupostí?“ odvětila Astrid a také se napila vína. Jak čas plynul, tak se dívky opily víc než by měly. Jakmile lidé začali tancovat, tak se vrhly do davu a tančily, jako by se nikdo nedíval. Smáli se a Astrid poprvé za čtrnáct dní zapomněla na Lokiho.

„Nejsem ve stavu, abych došla domů, můžu přespat v tvém pokoji? Bude to, jako když jsme byly děti.“ snažila se Sif překřičet muziku.

„Ložnice tvého snoubence je blízko mé, nechtěla bys spíš spát tam?“ zasmála se Astrid.

„Ty, má milá, máš velmi špatné myšlenky. A ne, první noc jakou se mnou stráví, by neměla být takováhle. Mám pocit, že každou chvíli odpadnu.“ řekla Sif a pevně obtočila svou ruku kolem Astrid, která se zrovna rozhlížela kolem a uvědomila si, že Loki se neukázal po většinu noci. Zajímalo ji, kde je, ale rozhodla se na to nemyslet, jak se snažila doklopýtat chodbou do své ložnice. Sif se pro sebe vítězoslavně usmála a to odhalilo, kdo skutečně je. Loki. Schopnost měnit podobu byla velmi užitečná.