Astrid and the Avengers - Loki/OC - 11. kapitola (2. polovina)

To jsem si zas dala :D je tam hodně filmových replik a já nemám bohužel přístup k filmu, takže jsem se pokusila to dát dohromady z hlavy :D snad je to co nejvíc podobný - i kdyby ne, všichni známe přece ten film skoro nazpaměť.. :D nebudem si nic nalhávat :D další kapitola bude nejspíš až v neděli, v sobotu přilétáme a netušim, v jakym stavu budu :D - letadla nemám zrovna v lásce, hlavně když jde o přistání, moje uši strašně trpí... Už mlčim..

"Cítíš někde ostatní?" zeptal se rychle Loki a ochranitelsky jí položil ruku na záda.
"Zatím je tu jen on." odpověděla.
"Tak by bylo nejspíš nejlepší, kdybyses schovala a nechala mne se s ním vypořádat." řekl Loki, který byl zvyklý na lstivé triky a věděl, že Stark je chytrý - mohl zranit Astrid, aby ublížil i jemu. Byla sice velmi mocná, ale zároveň byla jeho největší slabinou. Astrid mu věnovala malý polibek na tvář.
"Pokud bude hrozit boj, odejdu, ale bez svého brnění není žádnou hrozbou." prohlásila a zůstala po jeho boku.
"Nech mne hádat, přišel jsi apelovat na mou lidskost?" spustil Loki a nasadil svou hrdou masku. Astrid vypustila kousek své magie a nechala ji vznášet se v obláčku kolem ní.
"Vlastně jsem ti přišel pohrozit." prohodil Tony a namířil si to k baru.
"Na to sis měl nechat zbroj." ušklíbl se bůh.
"No, už je dost sešlý, a ty máš taky jen tu svítící hůlku. Chceš drink?" odpověděl Tony.
"Zdržování ti nepomůže." odvětil Loki a přistoupil blíže, Astrid ho následovala.
"Ne, ne, já hrozím. Nechceš? Fakt ne? Jsem si jistý, že Astrid by se jeden šiknul. Mimochodem, jak se máš, zlato, už ti chybím?" zamrkal Tony. Loki protočil oči.
"Má armáda se blíží. Nelze ji zastavit. Čeho se máme bát?" řekl Loki a podíval se z okna, aby si pročistil hlavu.
"Avengers, tak si teď říkáme. Přišla jsi o hodně, holka. Mohla jsi dostat bundu, z limitovaný edice, s logem na zádech."
"Ano, potkal jsem ty tvé Avengers." odpověděl posměšně Loki.
"Jasně. Trvá nám to trochu dýl, než zaberem, to uznávám. Zkus si to ale spočítat. Tvůj brácha, polobůh. Supervoják, tak trochu legenda, která je ale pořád dost živá, chlap s vážným problémem sebeovládání, párek elitních zabijáků... A ty, drsňáku... jsi je dokázal všechny naštvat."
"To byl plán." usmál se bůh, stále neviděl žádnou opravdovou hrozbu.
"Ne moc dobrej. Až dorazí, a že dorazí, počítej, že po tobě půjdou." pronesl Stark a přiblížil se.
"Mám armádu." odsekl Loki a ochranitelsky k sobě přitáhl Astrid.
"My máme Hulka."
"Ten vám, ale pokud vím, zběhnul."
"Ty to nechápeš. Nebudeš tu šéf. Ať už to dopadne jakkoli. Žádnej trůn tě tu nečeká. Možná tu tvoji armádu nezvládnem, ale pořád tady budeš ty. A i když zemi neochráníme, tak ji rozhodně pomstíme." řekl vážně Tony, než si nalil další drink. Astrid dělala vše, co mohla, aby nechala své emoce skryté. Věděla, že má Stark pravdu. I kdyby Loki zvítězil, nikdy nemohl vládnout této planetě v míru.
"Tvojí přátele po mně nepůjdou. Budou mít dost práce s tebou." oznámil temně a dotknul se svým kopím Tonyho hrudi. Ozvalo se tiché 'ting', ale nic se nestalo. Loki se zmateně podíval na své žezlo, než to zkusil znovu, ale opět se pouze ozvalo 'ting'.
"Tohle většinou funguje." poznamenal.
"Asi mírná dysfunkce. To se stává. Ale musím říct, že před Astrid to je asi ost-" Tony byl rychle přerušen, když ho Loki chytl pod krkem a vyhodil z okna.
"Rozmístit, Jarvisi!" zakřičel Stark během pádu a něco červeno zlatého proletělo kolem Lokiho. Astrid přeběhla k oknu a viděla Iron Mana letět zpět.
"A ještě je tu jeden člověk, jakýho jsi naštval. Jmenoval se Phil." ozval se Tonyho hlas, Loki pozvedl kopí, ale Iron Man byl rychlejší a výstřely srazil boha k zemi, Astrid k němu přispěchala a zvedla tvář ke Starkovi.
"Parchante!" zaječela naštvaně.
"Nic osobního, zlato." odvětil Tony a znovu vypálil, tentokrát na ni. Než mohl pokračovat ve svém útoku, portál se otevřel a dal mu jinou zábavu; armáda byla tady.

Posted via Blogaway